Doporučení TÜV SÜD spotřebitelům ohledně obsahu pesticidů v potravinách

X

Prostředky ochrany rostlin známé jako pesticidy jsou nezbytné k maximalizaci výnosu sklizní. V Evropské unii je v současnosti povolena aplikace přibližně 500 různých chemických přípravků s velmi odlišným spektrem účinnosti. Největší část těchto látek tvoří herbicidy, které slouží k odstraňování plevele. Fungicidy zase chrání rostliny před houbovými chorobami a insekticidy slouží k hubení škodlivého hmyzu. Některé přípravky jsou také schváleny pro pěstování biopotravin.

Protože neodborná aplikace těchto látek může vést k dalekosáhlým důsledkům pro člověka a jeho životní prostředí, podléhá jejich schvalování, prodej a používání přísným pravidlům. Řada evropských států maximální úroveň reziduí v potravinách i v krmivech trvale monitoruje. Potravinové produkty jsou předmětem testování a analýz v takovém stavu, v jakém se prodávají, tedy se slupkou či kůrou a před omytím či očištěním.

„Například údaje získané ze státního výzkumu v Německu až na malé výjimky ukazují, že zjištěné zbytkové koncentrace jednotlivých látek nejsou pro lidi nebezpečné“, konstatuje Ing. Milan Kroutil, Ph.D., potravinový expert TÜV SÜD Czech.

V rámci uvedeného výzkumu bylo k dnešnímu dni otestováno více, než 17 000 vzorků na zbytkové obsahy pesticidů. Jahody, hroznové víno, hlávkový salát a další potraviny, které v minulosti vykazovaly vysoké koncentrace reziduí, jsou sledovány častěji, než jiné produkty. Průměrně 38,5% vzorků bylo shledáno zcela prostých měřitelných zbytkových úrovní pesticidů. V 58,2% vzorků byly naměřeny koncentrace škodlivin pod úrovní maximálního obsahu reziduí. Pouze u 3,2% vzorků bylo konstatováno překročení tohoto limitu, které však nebylo spojeno se zvýšeným zdravotním rizikem. Podíl nadlimitních vzorků navíc oproti minulosti poklesl. Obsah pesticidů v bramborách, chřestu, cibuli, květáku, brokolici a dalších brukvovitých plodinách lze v současnosti považovat za nevýznamný. To samé pak platí pro kojeneckou a dětskou výživu a biopotraviny. Co se týče obsahu reziduí, jsou na tom biopotraviny dokonce daleko lépe, než běžné potravinové produkty.

Jednotlivé chemické přípravky jsou však pouze jednou stranou mince.

„Pokud bychom chtěli vědět více o dopadech obsahu vícečetných reziduí pesticidů v potravinách na lidské zdraví, jsou zapotřebí další studie“, upozorňuje Milan Kroutil.

Tyto výzkumy by se měly zaměřit na porozumění účinkům kombinací reziduí chemických přípravků na zdraví. Protože jsou zemědělské plodiny nebo půda ošetřovány škálou různě působících pesticidů, objevuje se toto spektrum látek rovněž v pěstovaných rostlinách. V současnosti probíhá mezi evropskými institucemi, které se zabývají bezpečností potravin, diskuse o tom, jak eliminovat tato mnohačetná rezidua.

Z pohledu vyvážené a zdravé výživy je doporučována konzumace ovoce a zeleniny po celý rok. Protože však není k dispozici žádný přehled o regionálních a národních specifikách obsahu reziduí v potravinách, mohou spotřebitelé jen stěží ovlivnit jejich příjem na základě výběru sezónních či lokálních produktů. Jedinou možností tak zůstává výběr z biopotravin, které v současnosti nabízí v kombinaci s běžnými produkty již většina obchodů a supermarketů.

Co se týče ovoce a zeleniny, zde zůstává v platnosti doporučení ohledně důkladného omývání či oplachování, a to čistě z důvodu správné hygieny stravování. Plodiny s tvrdší slupkou či kůrou by měly být vydrhnuty kartáčem nebo otřeny utěrkou z mikrovlákna, aby se alespoň částečně odstranila povrchová rezidua. U hlávkového salátu je pak žádoucí odstranit vnější listy, které hlávku obalují. Spotřebitelé využívající kůru z citrusových plodů ke konzumaci by měli volit z nabídky bioprodukce. Ale pozor, označení “neošetřeno“ znamená pouze to, že ovoce nebylo ošetřeno povrchově!

TZ: TÜV SÜD

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.