Jaký bude svět plný autonomních vozidel?

X

Katedra dopravy a logistiky VŠTE dlouhodobě využívá bezpilotní letecké prostředky (drony) ve svých vědecko-výzkumných projektech. Právě takovým projektem je aktuální monitorování a vyhodnocování dopravního provozu za pomoci dronů a neuronových sítí. V letošním roce začíná katedra pracovat na projektu vytvoření metodiky pro city logistiku ve městech. Téma udržitelnosti dopravy je totiž zásadním tématem budoucích let.

Jaký bude svět plný autonomních vozidel?

Na dopady autonomní mobility na společnost se zaměřil již ukončený výzkumný projekt, který zahrnoval rozsáhlý soubor dotazníkových šetření ve vybraných vrstvách společnosti. Pracovníci Katedry dopravy a logistiky provedli dopravní průzkumy ke zjištění intenzit dopravy na různých typech silnic, které dále posloužily k vytvoření různých scénářů provozu autonomních vozidel v budoucnosti.

„Širší veřejnost nemá představu o tom, co to vlastně systém autonomní mobility je, jaké benefity, ale i úskalí autonomní vozidla přinesou. Spíše je k tomu skeptická, což pramení převážně z nedostatku informací. Na rozšíření povědomí o problematice autonomní mobility bychom chtěli později navázat. Je na to zpracováno už mnoho studií, a i podle našich modelů bude doprava plynulejší, což je spojené s nižším dopadem silničního provozu na životní prostředí,“ říká Ing. Ladislav Bartuška, Ph.D., zástupce vedoucího Katedry dopravy a logistiky VŠTE. „Modelovali jsme dopravní provoz, co se bude dít, až bude tolik autonomních automobilů v provozu, jaký bude mít doprava charakter atd. Výsledky jsou dobré, podle modelu se například až o 20 % zvýší propustnost křižovatek se světelným signalizačním zařízením. Ale hlavním cílem zavádění autonomní mobility je zejména bezpečnost v dopravě.“

Drony a jejich využití

V rámci vysokoškolského výzkumu ve spolupráci se studenty také katedra provádí monitorování dopravy za pomoci dronů, které má za cíl jednak analýzu dopravního provozu, ale především dosažení dlouhodobějšího provozu dronů ve vzduchu.

„Pojmenovali jsme to pracovně ‚dron na špagátě‘ – na zemi máme pozemní zdroj energie, který je drátem spojený s dronem. Na trhu již takové zařízení existuje, ale vytvořili jsme si vlastní, jednodušší zařízení. Ve vzduchu dron zatím vydržel 40 minut, ale chceme tento systém využívat i pro dlouhodobější provoz. Dronem natáčíme křižovatku a pomocí aplikace využívající neuronové sítě následně vyhodnotíme z obrazu všechna data. Není tedy potřeba fyzicky sledovat několikahodinový záznam,“ doplňuje Bartuška.

Legislativa je však v případě použití dronů pro komerční činnost poměrně přísná. Pilot musí absolvovat kurz a zkoušku, kde prokáže schopnost dron ovládat, a znalosti příslušných předpisů.

„Nejde totiž o žádné hračky – na VŠTE využíváme nejen klasické drony, ale v rámci našeho spolku ‚RC Falcons‘ také takzvané FPV drony, tedy drony s ‚pohledem z první osoby‘. Tyto drony se využívají například při závodech a dokáží vyvinout rychlost až 180 km/h. Dále se také využívají ve filmovém průmyslu, takový FPV dron s kamerou totiž dokáže natočit záběr, který by šlo jinou technologií udělat jen velice obtížně,“ říká Ing. Patrik Gross, výzkumný pracovník Katedry dopravy a logistiky.

Autonomní mobilita i monitorování dopravy pomocí dronů – to jsou témata, kterými se zabývá Katedra dopravy a logistiky

Aktuální téma udržitelnosti dopravy ve městech

Nyní má katedra nové projekty v rámci podpory od Technologické agentury České republiky (TAČR). Ty se budou zaměřovat na aktuální témata udržitelnosti dopravy ve městech. Katedra bude v rámci nich vytvářet metodiku pro koncepci nákladní dopravy ve městech (city logistika) a pro tvorbu školních a firemních plánů mobilit. S využitím modelů a nástrojů systémové dynamiky a modelů dopravního provozu se bude zjišťovat vývoj jednotlivých indikátorů pro city logistiku v čase.  

25. 2. 2022; TZ: VŠTE

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.