Některé části závěrečného účtu Ministerstva průmyslu a obchodu nebyly úplné

X

Podle kontrolorů nevedlo MPO správné a úplné účetnictví. V účetní závěrce za rok 2015 zjistili kontroloři nesprávnosti za více než 25 miliard korun. Uživatelé účetní závěrky tak v řadě případů dostávají jinou informaci, než jakou by získali při zobrazení skutečnosti v souladu s účetními předpisy. Účetní závěrka přitom musí být podle zákona o účetnictví sestavena tak, aby na jejím základě mohl její uživatel dělat ekonomická rozhodnutí.

MPO podalo ve své účetní závěrce nesprávné informace zejména o oblasti transferů. Například u poskytnutých peněžních prostředků s povinností finančního vypořádání ministerstvo nárok státu na toto vypořádání nevykázalo. Naopak nároky za EU byly v účetní závěrce významně nadhodnoceny, protože je MPO vykázalo současně na podrozvahových účtech i v rozvaze. Kontroloři také zjistili, že příspěvky na provoz poskytnuté příspěvkovým organizacím vykázalo MPO jako náklady ze své vlastní činnosti, a ne jako poskytnuté transfery.

MPO chybovalo ve všech částech účetní závěrky, tedy v rozvaze, ve výkazu zisku a ztráty, v přehledu o peněžních tocích, v přehledu o změnách vlastního kapitálu a také v příloze. Nesprávnosti proto měly na účetní závěrku rozsáhlý dopad. Podle NKÚ účetní závěrka MPO za rok 2015 nepodává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví.

Při kontrole údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu kontroloři zjistili nesprávnosti za 15,7 miliardy korun. Nejvýznamnější spočívala v chybném zatřídění dotací poskytnutých na obnovitelné zdroje energie. MPO je vykázalo jako výdaje na vlastní činnost ministerstva. Takto vykázaný číselný údaj tak podává jinou informaci, než jaká je zveřejněna v závěrečném účtu kapitoly. Nelze z něj zjistit, že jde o jeden z nástrojů řízení energetické politiky státu. Číselné údaje v této oblasti, která souvisí mimo jiné i s veřejnou podporou, jsou tak zatíženy uvedenou chybou.

Kontrola dále upozornila například na to, že s peněžními prostředky „Programu energetických úspor" ve výši téměř stovky milionů korun hospodařilo MPO mimo rozpočet. O těchto peněžních prostředcích ministerstvo neúčtovalo, nepoužívalo je prostřednictvím rozpočtu a nakládalo s nimi bez zákonného zmocnění jen na základě smlouvy uzavřené s bankou. Kontrola nakládání s těmito prostředky tak ze strany MPO neprobíhala podle platných právních předpisů. Podle smlouvy ji totiž měl provádět tzv. dozorčí výbor, ve kterém byl jeden zástupce MPO a dva zástupci banky, z nichž jeden byl předsedou tohoto výboru.

24.7.2017; TZ: Nejvyšší kontrolní úřad

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.