Odvážná myšlenka a cesta k její realizaci. Náprstkovo muzeum v Praze oslaví 140 let své existence.

X

Muzeum království Českého v Praze

V roce 1861 referoval na dýchánku u Vojty Náprstka Dr. Antonín Frič o své studijní cestě do Londýna, kde jej zaujalo průmyslové muzeum v Kensingtonu. Začátkem léta roku 1862 se pak vydala skupina českých vlastenců v čele s Dr. Františkem Ladislavem Riegrem na poznávací cestu do Londýna. Cílem byla Světová výstava a záměrů několik: Vojta Náprstek, jako reprezentant Průmyslové jednoty si měl všímat průmyslové výroby a jejího případného využití v českém prostředí a také domluvit výměnu odborných publikací mezi českými (resp. rakouskými) a anglickými spolky a institucemi; Dušan Lambl, Karel Kořistka, Jan Krejčí a další lidé hledali ve výstavě inspiraci pro nové expozice do plánovaného Muzea království Českého v Praze, zatímco Antonín Frič se orientoval na průmyslové školství a na získání učebních pomůcek a prostředků.

Kensingtonské muzeum jako vzor pro Prahu

Během pobytu navštívili pánové kromě výstavy také mnohá muzea a jedním z důsledků londýnské cesty bylo rozhodnutí založit v Praze po vzoru Kensingtonského muzea průmyslové muzeum. Mělo být součástí Královského českého muzea a Rieger navrhl, aby se uspořádala mezi delegáty sbírka na nákup prvních exponátů. Členy přípravné a nákupní komise se stali Krejčí, Lambl a Náprstek, který byl rovněž jmenován pokladníkem.

1. listopadu 1862 byla otevřena 1. Průmyslová výstava v Praze

Rieger sestavil o tomto jednání zprávu, kterou odeslal do Prahy a v plném znění ji otiskly Národní listy. Náprstek zatím nakupoval učební pomůcky, ale také jednoduché strojky pro domácnost, které měly v Praze posloužit jako podnět k řemeslnému napodobení. Po návratu však zjistil, že žádné museum o zřízení průmyslového oddělení nestojí, a tak se rozhodl s Fričem vystavit je na soukromé l. průmyslové výstavě. Pronajali si prostory na Střeleckém ostrově a 1. listopadu 1862 zde byla otevřena 1. Průmyslová výstava.

V jednom sále byly vystaveny jak strojky pro domácnost, tak i modely a předměty určené pro názornou výuku, knihy, diagramy, stereoskopické obrázky a po zdech visely didaktické tabule. Výstava, ale i především přednášky, kterými oba protagonisté výstavu doprovázeli, se setkaly s velkým zájmem veřejnosti.

Druhá průmyslová výstava v Praze předvedla 4.019 exponátů od 52 soukromníků a spolků

Přesně rok po první výstavě, která trvala tři měsíce, 1. listopadu 1863 otevřel Náprstek s Fričem na Střeleckém ostrově svou druhou průmyslovou výstavu. Protože byla mnohem větší, pronajali si již sály v přízemí a v prvním patře. K předmětům z Londýna přibyly Náprstkem zakoupené exponáty v Kodani a Hamburku, dary a zápůjčky Čechoameričanů a také domácích výrobců. Celkový počet vystavených předmětů činil 4.019 exponátů od 52 soukromníků a spolků.

Byrokracie a závist byly hlavní překážkou rozvoje

Již od první průmyslové výstavy probíhala jednání přípravného výboru pro ustavení spolku pro zbudování muzea, ale pro úmyslné průtahy policejních a ministerských úřadů k oficiálnímu ustavení nikdy nedošlo. Po skončení výstav byly exponáty uskladněny v domě Náprstkovy matky a bylo stále zřetelnější, že muzeum má šanci na vznik jen pod hlavičkou soukromé instituce. Nakonec bylo muzeum založeno až po jedenácti letech od prvotní myšlenky, a to zásluhou štědrého odkazu Náprstkovy matky Anny Fingerhutové v roce 1873, a o rok později otevřeno v provizorních prostorách domu U Halánků pod názvem České průmyslové muzeum.

Náprstkův boj o všeobecný pokrok u nás

K původním technickým strojkům se časem přidávaly dary jak od cestovatelů tak i Čechů žijících v zahraničí. Protože etnografické exponáty nakonec početně převažovaly, rozhodl se Náprstek vystavovat je jako doklad všeobecného pokroku. V letech 1876 – 1887 byla postavena nová muzejní budova, která pro svůj relativně malý objem nezajišťovala důstojné uložení všem sbírkám.

Manželka Josefa pokračovatelka myšlenky na celonárodní muzeum

Situaci pak vyřešila po Náprstkově smrti manželka Josefa, která výstavní budovu zvětšila přístavbou. Co se týká sbírek, technické předměty byly vystaveny v nové budově v přízemí a částečně i v mezipatře. První patro vystavovalo mimoevropské předměty a druhé patro slovanský národopis. Bylo to završení několikaletého boje za prosazení myšlenky, která měla přinášet informace a vzdělávání do oblasti vědy, techniky a průmyslu.

Náprstkovo muzeum všeobecného národopisu

Na počátku byl nákup několika novinek, posléze dvě soukromé výstavy a nakonec muzeum. Zatímco první tříměsíční výstavu navštívilo přibližně 9 a půl tisíce návštěvníků, druhou již 16 tisíc a první expozice v Náprstkově Českém průmyslovém muzeu navštívilo během tří dnů otevřených dvakrát ročně pro veřejnost kolem 6 – 8 tisíc návštěvníků. 

V roce 1931 bylo muzeum zestátněno a přijalo název Náprstkovo muzeum všeobecného národopisu. Vše, co souviselo s technikou, pak bylo postupně v první polovině 20. století předáno do Národního technického muzea, aby se Náprstkovo muzeum nakonec stalo muzeem orientovaným výhradně na mimoevropské kultury.

PhDr. Milena Secká, kurátorka sbírky Náprstkův inventář

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.