Plzeňským vědcům se daří překonávat problémy technologie výroby chytrých oken
Jedním z důležitých témat Mezinárodní konference o reaktivním naprašování tenkých vrstev, která se ještě dnes koná v plzeňském hotelu Angelo, je problematika termochromických povlaků na skle, které dokáží samovolně řídit průchod tepelného slunečního záření v závislosti na teplotě.
Technologie výroby takových chytrých oken zatím neexistuje. Vědcům z výzkumného centra Nové technologie pro informační společnost (NTIS) při Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni se letos podařilo jednu ze zásadních překážek výroby chytrých oken vyřešit.
Jak vyrobit povlak na skle, který bude v závislosti na teplotě řídit průchod tepelného slunečního záření, je téma, kterým se zabývá mnoho výzkumných týmů po celém světě. Termochromický efekt, na němž jsou budoucí chytrá okna založena, je znám už od roku 1959. Zajišťuje ho jeden typ kysličníku vanadičitého (VO2) se specifickou strukturou.
„Kysličník vanadičitý je termochromický materiál, který při teplotě 68 °C změní své vlastnosti. Pod úrovní této teploty se chová jako polovodič s vysokou propustností infračerveného, tedy tepelného, slunečního záření a nad úrovní 68 °C se chová jako kov, který tepelné záření odráží," vysvětluje princip profesor Jaroslav Vlček z výzkumného centra NTIS.
Plzeňští vědci našli řešení. Vyvinuli novou plazmovou technologii pro přípravu termochromických vrstev VO2 při teplotách nižších než 300 °C, a to na klasickém sodnovápenatém skle. Jedná se o reaktivní naprašování vrstev VO2 z vanadového terče ve směsi argonu a kyslíku v magnetickém poli v hustém pulzujícím výbojovém plazmatu za nízkých tlaků, což je technologie kompatibilní s průmyslovými zařízeními.
„Naše metoda, využívající husté pulzující výbojové plazma, je založena na tom, že energii nutnou pro vznik požadované struktury termochromické vrstvy dodávají urychlené nabité částice vanadu, ale i argonu a kyslíku z výboje. Proto může být teplota nižší," doplňuje Jaroslav Vlček. Výboj je udržován použitím metody a zařízení pro vytváření nevodivých vrstev, které vědci ze ZČU patentovali v roce 2015 v EU, v roce 2016 v Číně a v roce 2017 v USA.
9. 12. 2017; TZ: ZČU
Komentáře
K článku bylo přidáno 1 komentář.
J.K. 15.12.2017 6:42
Bude mít český důchodce možnost tak skvělá okna koupit? Nebo se vynález bouchne k Amíkům?
Nákup nemovitostí se prodražuje

ČSOB Index bydlení: Ceny bytů loni vzrostly o silných sedm procent na nový rekord.
Florenc21 nabídne moderní bydlení i kanceláře

Mezinárodní porota vedená renomovaným německým architektem Stefanem Behnischem vybrala postupující týmy čtyř souběžných...
Ředitelství silnic a dálnic začalo stavět novou část Pražského okruhu

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začalo stavět 12,6 kilometru dlouhý úsek Pražského okruhu z Běchovic na D1.