Podnikatelé rekordně investují do výzkumu, zaostávají ale v patentech
Podíl podnikatelů na celkových výdajích na výzkum a vývoj v České republice dosáhnul za minulý rok 60 %, což činí rekordních 54 miliard korun. Ačkoliv v celkovém podílu výdajů na výzkum a vývoj se držíme v první polovině zemí EU, z pohledu počtu mezinárodních patentů firem zaostáváme za srovnatelnými evropskými zeměmi téměř o řád.
Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV) vydávají aktuální Analýzu výdajů podnikatelů na výzkum a využívání patentů.
Podnikatelský sektor trvale posiluje podíl na celkových výdajích na výzkum vývoj. Celkové výdaje podnikatelů činí aktuálně 53,8 miliard korun, což je 59,5 % ze všech výdajů, přičemž meziroční nárůst podnikových výdajů na VVI dosahuje 11,6 %. Plných 61 % z podnikatelských výdajů jde přitom za podniky se zahraniční účastí. Podnikatelé investují z 94 % do vlastních projektů, 6 % potom končí ve vysokoškolském nebo vládním sektoru.
Celkový objem podpory státu vůči podnikatelům v oblasti výzkumu a vývoje činí 6,4 miliardy korun. Plné 4 miliardy korun stát vynakládá ve formě přímé účelové podpory, což jsou programy vypisované například Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO), Technologickou agenturou ČR (TAČR) ad. Přímá podpora meziročně vzrostla o 400 mil Kč. 59 % z přímé podpory získávají malé a střední firmy. Další 2,4 miliardy korun získávají podnikatelé od státu na bázi nepřímé podpory ve formě daňových odpočtů na výzkum a vývoj. Meziročně tato podpora klesla o 144 mil. Kč. Malé a střední firmy z nepřímé podpory získávají 33 %.
Velmi slušná bilance našich podnikatelů ale neodpovídá výsledkům v oblasti ochrany duševního vlastnictví. Analýza patentů přihlašovaných do zahraničí ukazuje, že ve všech měřených oblastech zaostáváme za srovnatelným Rakouskem nebo Švédskem o řád. V nejvíce sledovaných mezinárodních přihláškách podaných podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT), čímž lze získat ochranu v téměř 150 státech celého světa, vykázaly naše firmy a veřejný sektor dohromady za minulý rok 184 přihlášek. Rakousko za stejné období vykázalo 1 397 přihlášek, stejně velké Švédsko 3 975 a Švýcarsko dokonce 4 487.
Zaostáváme i v přihláškách ochranných známek EU, byť už ne tak velkým rozdílem. Zatímco naše subjekty přihlásily v minulém roce 1092 ochranných známek EU, Rakousko 3 355 a Švédsko 3 436.
21.12.2018; TZ: ÚPV
Komentáře
K článku bylo přidáno 0 komentářů.
Tento článek neobsahuje žádné komentáře.
Kabely pro jaderné elektrárny budou bezpečnější a vydrží déle
Vyvinout silové a sdělovací kabely, které budou použitelné pro rekonstrukci nebo výstavbu nových bloků jaderných...
Pěstitele drtí levné dovozy i vrtochy počasí
Na tržbách za obiloviny a olejniny letos přijdou o 7 miliard korun.
Myslivecký zákon povede k přemnožení zvěře
Novela mysliveckého zákona, kterou mají v září projednat poslanci, vzbuzuje u zemědělců oprávněné obavy, že...
Potřebujeme novelu mysliveckého zákona
Hlavním cílem novely zákona o myslivosti, kterou připravilo Ministerstvo zemědělství, je snížit vysoké stavy spárkaté...