Připravují se žulové bloky pro památkově chráněný jez

X

V terasách na svazích připomíná schodiště pro obry. Pouhý kubík váží téměř tři tuny. A je prakticky věčný. Tak lze stručně popsat materiál, který stavbaři Metrostavu na jaře použijí k rekonstrukci památkově chráněného Staroměstského jezu v Praze. Žulové bloky nyní těží a řeže společnost Česká žula v závodu Vápenice u Vysokého Chlumce na Příbramsku. Přestože se tu manipuluje s jedním z nejtěžších kamenů ze všech, mechanizaci do značné míry doplňuje náročná ruční práce.

„Výběr subdodavatele nebyl náhodný. Zatímco většina kamenolomů produkuje drcené kamenivo, Vápenice jako jediná v okolí Prahy vyniká soudržností a výškou jednotlivých vrstev. Umožňuje tak tzv. blokovou těžbu a finální zpracování na přesné kvádry, které potřebujeme. Toto je klíčový prvek celé rekonstrukce, protože nám pomůže vrátit do konstrukce Staroměstského jezu kámen, který tam historicky patří, než byl před 55 lety nahrazena betonem,“ vysvětluje Daniel Boďa, vedoucí projektu z Metrostavu.

 

„Lámání kamene vypadá na první pohled jednoduše, ale v praxi vyžaduje zkušenost, fortel a šikovné oko i ruce. V první fázi musíme těženou lavici uvolnit, poté navrtat a požadovaný blok odlomit. Používáme mimo jiné černý prach, což je „pomalá“ a ke kameni velmi šetrná trhavina. Pro přesné lámání používáme odvrtávací lafety a sady různých typů klínů nebo cevamit. Je potřeba umět skálu dobře přečíst. Zkušenému lamači skála cestu ukáže. Ostatně většina našich spolupracovníků je u nás 10 a více let,“ říká jednatel společnosti Česká žula Josef Habart.

Vytěžené bloky se od začátku roku řežou na finální rozměry v přilehlém zpracovatelském závodu.  K dispozici jsou diamantové lanové pily, obří kotoučová pila s průměrem 3,5 metru a menší pily na dotvarování materiálu. Ze závodu Vápenice pochází řada významných kamenů. V roce 1998 zde vytěžili do té doby největší monolitický blok o váze 80 tun, z nějž následně vzešla replika žulového pomníku v pražských Emauzích. V roce 2010 překonal rekord ještě násobně objemnější surový blok s hmotností 260 tun, který se použil k výrobě soklu pod sochu Svatopluka na Bratislavském hradě.

Šikmý, více než 320 metrů dlouhý Staroměstský jez leží mezi Sovovými mlýny a Novotného lávkou. Pochází z roku 1241 a s konstrukcí tzv. pražského typu byl vzorem pro další stavby v korytech řek v širokém okolí. V hlavním městě si jako jediný zachoval původní tvar, byť během své existence prošel mnoha menšími opravami. Cílem aktuální kompletní rekonstrukce je vrátit památkově chráněnému dílu jeho historickou podobu z 13. století.V polovině století dvacátého byla totiž původní kamenná výplň dřevěného roštu zaměněna za výplň betonovou. Stavbaři Metrostavu budou v co největší míře využívat původní konstrukce a dřevěný rošt opět vyplní kamennými deskami, tak jako jejich prapředchůdci v době původní výstavby.

Náročný projekt skončí v roce 2024 a stavební práce na místě se vždy omezí na období od jara do podzimu. Stavbu buduje pro investora Povodí Vltavy, státní podnik největší česká stavební společnost Metrostav. Investiční náklady dosahují přes 112 milionů korun.

1.3.2021; TZ: Metrostav a.s.

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.