Téměř každá druhá firma se potýká se zpronevěrou

Poradenská společnost KPMG ve střední a východní Evropě se zaměřila na vyhodnocení efektivity řízení rizik podvodného jednání ve stovce společností regionu CEE. Největším problémem, který řeší téměř každá druhá firma, je zpronevěra neboli krádež majetku. Více než třetina se pak potýká se střetem zájmů.

Průzkum mezi více než stovkou společností ve střední a východní Evropě, který v průběhu dvou let posuzoval účinnost řízení rizik podvodného jednání, přinesl zajímavá zjištění. Nejčastějším přečinem, s nímž se potýká 40% firem, je zpronevěra majetku. Podvodná jednání se však neomezují jen na řadové zaměstnance a hmotný majetek společnosti. Mezi časté problémy patří také střet zájmů a využívání nezákonných výhod, s nimiž se již setkalo 37% firem.

Časté formy podvodného jednání, zdroj: KPMG ve střední a východní Evropě

Střet zájmů u klíčových zaměstnanců

„Jeden z klientů nás například požádal, abychom prošetřili případ podezření ze střetu zájmů u člena vedení dceřiné společnosti. Naše šetření skutečnost nejen potvrdilo, ale navíc prokázalo, že dotyčný propojení aktivně využíval k vlastnímu obohacování. Škoda na uzavřených nadhodnocených zakázkách nakonec představovala stovky tisíc eur," uvádí Maroš Holodňák, Director oddělení Forenzních služeb společnosti KPMG Česká republika. Přitom by stačilo, aby společnost důkladně prověřovala vztahy mezi klíčovými zaměstnanci a dodavateli.

Neznalost etického kodexu

Dalšími riziky, kterým společnosti v posledních dvou letech čelí, jsou korupce a úplatkářství, obsazování významných funkcí spřízněnými osobami nebo nedovolené využívání majetku společnosti, či přijímaní darů. A to i přesto, že většina dotazovaných firem uvádí, že má jasně stanovený etický kodex. Pravdou ale je, že kodex zaměstnanci mnohdy dobře neznají, v důsledku čehož dochází k jeho porušování.

Prověření třetích stran

Posouzení rizika podvodného jednání před započetím vztahu se třetí stranou nemají firmy standardizované. „Z výsledků našeho průzkumu vyplývá, že většina společností před tím, než vstoupí do obchodního vztahu, riziko takového vztahu posuzuje. Většinou se však jedná o omezené a neformální posouzení, které se zaměřuje především na finanční rizika, a abstrahuje od rizika podvodu, například ve formě fiktivní firmy nebo nastrčeného prostředníka," říká Maroš Holodňák a dodává: „Mnoho společností navíc pravidelně nepřezkoumává své vztahy se třetími stranami, a nemusí tak například zaznamenat střet zájmů u nového zaměstnance."

TZ: KPMG

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.


Ochrana proti spamu. Napište prosím součet (dva + dva):

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.

Desítky případů porušení zákona o hazardních hrách

Foto: Generální ředitelství cel

V září letošního roku proběhla celorepubliková kontrola zaměřená na dodržování zákona o hazardních hrách...

Obsluhující v hernách bydleli

Foto: Generální ředitelství cel

Nelegální činnost provozovali nonstop. Ostravští celníci ze sekce Pátrání provedli v září závěrečnou realizaci...

Odklad zavedení Nařízení o odlesňování

Ilustrační foto: Praha Press

Zemědělci, potravináři i obchodníci společně žádají ministra zemědělství: Vyjednejte odložení Nařízení...

Dotace státu a EU určené na rozvoj nákladní kombinované dopravy

Foto: NKÚ

Podpora státu měla vést k posílení přepravy zboží po železnici nebo vodní cestou. Místo toho roste silniční...

reklama
reklama reklama reklama