Veřejné shromáždění není snadné rozpustit

X

Magistrát hl. m. Prahy respektuje právo veřejnosti pokojně se shromažďovat i v době pandemie koronaviru. Tyto akce řeší úřad společně s Policií ČR a i v případě porušování platných opatření postupuje vždy tak, aby minimalizoval riziko ohrožení bezpečnosti a zdraví účastníků, ale také lidí pohybujících se v blízkém okolí. Případné rozpuštění shromáždění je až nejzazší možností, která nemusí vždy dle zkušeností přinést kýžený efekt, neboť by se událost mohla rozšířit do okolních prostor, mohla mít vliv na nezúčastněné osoby a majetek a svolavatel by ji navíc zanedlouho uspořádal znovu. Porušování opatření ze strany svolavatele i účastníků je pak řešeno na místě, nebo ve správním řízení.

Pražský magistrát by uvítal, aby se v době aktuální pandemie koronaviru s ohledem na možná zdravotní rizika nekonala žádná veřejná shromáždění na území metropole. Je však nutné respektovat, že pro pořádání takovýchto veřejných akcí byla vládou ČR stanovena výjimka. Se svolavatelem je magistrát vždy v kontaktu a snaží se na něj apelovat a poučuje jej o platných omezeních. Všechna konaná shromáždění navíc předem formálně splňují veškeré zákonné požadavky.

Úkolem hlavního města je umožnit občanům na základě práva garantovaného ústavou pokojně se shromažďovat. Omezení či odepření tohoto práva je až poslední využitelnou možností, pokud nelze dosáhnout požadovaného účelu mírnějšími prostředky. Rozpuštění samotného shromáždění je tedy tím nejzazším prostředkem, který může správní úřad podle zákona využít.

Konání veřejných shromáždění je ústavním právem a je zakotveno v základní listě práv a svobod. Stojí tedy nad zákony a ani porušování krizových opatření tedy automaticky neznamená rozpuštění shromáždění.

Shromáždění 18. října 2020:

Protestní shromáždění, které se uskutečnilo loni 18. října na Staroměstském náměstí, předčasně ukončil na výzvu magistrátu sám svolavatel, když akceptoval úřadem požadované výrazné zkrácení akce mimo jiné z důvodu co nejkratšího kontaktu účastníků mezi sebou. Program tak byl přibližně poloviční, než bylo původně plánováno. Tehdy měl také úřad informace od policejních orgánů ohledně účasti fotbalových chuligánů i o chystaném neoznámeném průvodu k budově Úřadu vlády, který mohl přerůst v násilnosti. Tyto obavy se pak potvrdily následným střetem mezi chuligány a policií.

Poslední nedělní shromáždění:

Naopak v případě shromáždění, které se konalo uplynulou neděli také na Staroměstském náměstí, organizátoři od začátku avizovali, že potrvá pouze 1 hodinu a 15 minut. Zároveň kladli důraz na pokojnost akce, kdy pořadatelská služba svolavatele byla zejména ve směru k zachování klidného průběhu mnohem aktivnější. A na rozdíl od říjnové akce organizátoři také mnohem více apelovali na účastníky, aby dodržovali platná opatření.

Policie ČR však i v neděli na místě ztotožnila svolavatele a další osoby, které porušovaly krizová opatření. Jejich jednání bude kvůli podezření ze spáchání přestupku oznámeno správnímu orgánu a řešeno ve správním řízení.

K možnému rozpuštění nedělního shromáždění je třeba uvést, že ve shodě s Policií ČR byla v souladu se zákonem upřednostněna právě pokojnost daného shromáždění. Jeho účastníci také zůstávali na jednom místě a zabírali pouze část náměstí. V neposlední řadě pak bylo zhodnoceno, že následky spojené s možným zákrokem vůči účastníkům by byly závažnějším rizikem pro zdraví účastníků, občanů pohybujících se v okolí shromáždění i zakročujících policistů, než v případě jeho nerušeného konání.

Ze zkušeností s předchozími akcemi tohoto typu lze předpokládat, že po rozpuštění by se jeho účastníci pokojně nerozešli. Navíc by potom s největší pravděpodobností následovalo častější svolávání nových shromáždění a odpor veřejnosti by ještě vzrostl.

Nepřímým následkem policejního zákroku proti skupinám, které na akcích v závěru minulého roku označovaly policii jako nástroj vlády k vynucení represivních opatření a jejichž příznivci byli i mezi účastníky nedělního shromáždění, by pak nepochybně byla i větší mediální pozornost. A bez ní zájem o účast na těchto akcích výrazně slábne.      

Shromáždění obecně:

Shromáždění se nepovolují (viz čl. 19 Listiny základních práv a svobod). Postačuje oznámení jeho konání příslušnému úřadu. Oznámení posuzuje úřad po stránce formální (náležitosti, lhůty), obsahové (soulad účelu se zákonem) i faktické (místní či časová kolize s jiným shromážděním, bezpečnostní rizika, vliv na dopravu či další okolnosti). Zakázat shromáždění před jeho konáním je možné například pouze tehdy, pokud by jeho účel byl protizákonný nebo by například podněcoval k rasové nesnášenlivosti. Tyto znaky však shromáždění na podporu demokracie, či proti vládním opatřením nesplňují. Veřejná shromáždění svolávají mnohdy i radikálnější uskupení, ale pokud není účel v rozporu se zákonnými podmínkami, musí být organizátorům akce umožněna.

Je-li na místě pověřená úřední osoba, je posouzení o porušení shromažďovacího práva výhradně na ní a taktéž ona činí samotný akt rozpuštění shromáždění. V případě nepřítomnosti úředníka přechází pravomoc na Policii ČR (včetně možného rozpuštění). Posuzuje se dodržení zákona o právu shromažďovacím. Důvodem rozpuštění je zejména, pokud by shromáždění vyzývalo k popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů, dopouštění se násilí nebo hrubé neslušnosti.

Oznámit je třeba shromáždění nejméně 5 dní před jeho konáním. V odůvodněných případech může úřad přijmout oznámení i v kratší lhůtě. Oznámit shromáždění lze nejdříve 6 měsíců před jeho konáním.

Shromáždění v době pandemie:

Na základě nyní platného krizového opatření vlády se může oproti nejvýše 2 osobám společně přítomným na veřejném místě dle obecného omezení zúčastnit shromáždění na jednom místě osob až 100. Odpovědnost za dodržení této hranice nese svolavatel shromáždění a nepodaří-li se mu to, měl by shromáždění ukončit, jinak se vystavuje postihu za přestupek podle krizového zákona.

Sami účastníci mají povinnost mít zakryté dýchací cesty a zdržovat se ve skupinách do 20 osob s rozestupy min. 2 metry od dalších skupin účastníků. Nedodržení těchto povinností je na odpovědnosti samotných účastníků a není samo o sobě důvodem k rozpuštění shromáždění.

14. 1. 2021, TZ: MHMP

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.