Výstavy i přednášky: Orientální ústav AV ČR slaví 100 let

X

Nejen na tato témata se zaměřují odborníci v Orientálním ústavu AV ČR, který si letos připomíná 100 let od svého založení. Přestože patří k nejstarším pracovištím Akademie věd, jeho výzkum je velice aktuální. Kulaté výročí využijí vědci k tomu, aby lidem přiblížili historii oboru, své bádání i výsledky.

„Orientální ústav jest samostatný a samosprávný ústav se sídlem v Praze, jehož účelem jest pěstovati a budovati vědecké a hospodářské styky s Orientem,“ píše se v zákoně č. 27/Sb., o zřízení Ústavu Slovanského a Orientálního. Národní shromáždění, předchůdce dnešní Poslanecké sněmovny, se na jeho znění usneslo přesně před 100 lety, 25. ledna 1922.

Od té doby se pracoviště několikrát pozměnilo a nevyhnuly se mu ani různé dramatické zvraty spjaté se změnami politických poměrů u nás. Co však po celou dobu zůstávalo, byl důraz na zprostředkovávání poznatků o „orientálních zemích“ české veřejnosti.

„Vedle Orientu skutečného vždy existoval a existuje jistý ‚Orient vnitřní‘, totiž Orient našich představ, snů, stereotypů i projekcí, tak tomu bývalo ve středověku a nejinak je tomu i dnes,“ říká Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu AV ČR.

Co je skutečný Orient?

„Je ovšem potřeba, aby zájemci o ‚skutečný Orient‘ z řad české veřejnosti měli ve své mateřštině k dispozici seriózní a zároveň čtenářsky přístupné informace. Obzvlášť v současnosti, kdy se ‚orientální témata‘ stávají stále častěji předmětem ideových i politických střetů, to nabývá na důležitosti,“ dodává Bronislav Ostřanský.

Jurta v centru Prahy

Akce spojené s výročím pod mottem „sto let sbližování kultur“ se budou konat po celý rok na různých místech republiky. Badatelé připravili dva cykly přednášek pro veřejnost, výstavu věnovanou starším dějinám české orientalistiky v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd, workshopy a konference. V plánu je také výtvarná soutěž pro děti a letní festival asijské hudby a kultury Eastern Tunes. Na podzim pak vyroste na Střeleckém ostrově v Praze mongolská jurta, ve které budou probíhat například autorská čtení a besedy.

„Jurtou, která do běžného panoramatu Prahy zřetelně nepatří, chceme upoutat pozornost kolemjdoucích. Ukázat jim i části Orientu, na které si mohou sáhnout, a připomenout, že Orient je opravdu všude kolem nás, i tady v České republice,“ vysvětluje Jarmila Ptáčková z Orientálního ústavu AV ČR. „Jurtu samozřejmě nenecháme prázdnou, ale využijeme ji jako místo pro část připravovaného bohatého programu.“

Přínos TGM a otců zakladatelů

Vznik Orientálního ústavu iniciovali tehdejší čeští orientalisté a neobešel se bez osobní podpory prezidenta T. G. Masaryka. Tomu pracoviště vděčí rovněž za počáteční finanční výpomoc. Od založení instituce de iure do počátků její vědecké činnosti uplynulo ještě několik let, kdy se „otcové zakladatelé“ museli shodnout na koncepci a struktuře. Až koncem roku 1927 jmenoval prezident prvních 34 členů ústavu. V roce 1929 pak začalo pracoviště vydávat vědecký čtvrtletník Archiv orientální, jenž vychází dodnes.

Mezi nejvýraznější a nejvýznamnější otce zakladatele se řadí Alois Musil, katolický kněz i beduínský náčelník, kterého proslavil objev pouštního zámečku Qusajr Amra a jehož zásluhy v arabistice se dočkaly mezinárodního uznání. Jeho práce zůstává i dnes nenahraditelným zdrojem informací pro ostatní badatele.

25. 1. 2022, TZ: AV ČR

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.