Zapomenutá díla nezapomenutelných autorů zazní v Národním divadle

X

Neotřelý program sestavený z devatenácti orchestrálních čísel z období 1850- 1973, jejichž partitury jsou uložené v hudebním archivu první scény, sestavil Petr Kofroň ve spolupráci se šéfdramaturgem Opery Národního divadla a Státní opery Ondřejem Hučínem.

Samotná Smetanova Slavnostní předehra C dur byla za poslední půlstoletí zahrána v Národním divadle pouze dvakrát, a to v roce 1973 na matiné k poctě Emě Destinnové a naposledy před sedmi lety při oslavě 125. výročí znovuotevření divadla.

Skladba Tanec havranů Mořice Angera, dlouholetého dirigenta Národního divadla, je součástí baletní féerie Štědrovečerní sen. Ta byla mimořádně oblíbená v meziválečném období, kdy se bez ní neobešly jediné Vánoce v Národním divadle. Už přes sedmdesát let se ovšem neuváděla.

V nové sezoně se do Národního divadla vrací hudební tvorba Zdeňka Fibicha, byť tentokrát v úplně jiné podobě než byl loňský Pád Arkuna. Fibichova zcela neznámá, v hudebním archivu nalezená Hudba k živému obrazu Apoteóza zemské jubilejní výstavy z roku 1891 zazněla poprvé právě u příležitosti zahájení této události.

Váša Suk proslul jako vynikající dirigent, mj. od roku 1906 byl na celých 26 let dirigentem Velkého divadla v Moskvě. Jeho jediná opera Máj nebo také Lesův pán se stala zároveň historicky jedinou operní odpovědí na Máchovo stejnojmenné dílo. Z partitury zazní na úterním koncertě předehra této opery, již uvedlo Národní divadlo pouze dvakrát v dubnu 1903.

Na záletech je baletní pantomima několika autorů mj. Charlese Forgerona, což je pseudonym někdejšího operního šéfa, dirigenta a skladatele Karla Kovařovice. Vážnost jeho profese a funkce mu nejspíše nedovolila podepsat se pod scénické pasticcio lehčího žánru. Na koncertě zahraje Orchestr Národního divadla rozpustilou polku, která rámuje 1. jednání baletu.

Taneční, zábavný charakter má i z polek a valčíků složená předehra k zapomenuté operní jednoaktovce Adolfa Piskáčka Divá Bára. Dílo podle předlohy Boženy Němcové nabídla první scéna pouze třikrát v březnu 1910.

Jaromír Weinberger se ve světě proslavil svou operou Švanda dudák, nicméně na úterním koncertě představíme symfonickou předehru k činoherní inscenaci dramatu Arnošta Dvořáka Bílá Hora. V předehře zazní Weinbergerův optimisticky laděný chorál, který ve Dvořákově hře zpívají čeští exulanti při odchodu z vlasti.

V případě skladatele Járy Beneše, hitmakera prvorepublikových filmů a autora bryskních hudebních komedií, to bude část jednoho ze dvou baletů zkomponovaných pro Národní divadlo - Babička pokračuje.

Nejstarší skladbou na programu dnešního koncertu je meziaktní hudba Františka Škroupa k heroicko historickému dramatu Josefa Jiřího Kolára Žižkova smrt. Hra byla poprvé uvedena ve Stavovském divadle v listopadu 1850 se Škroupovou vlastní stylizací husitského chorálu Kdož jste boží bojovníci.

Bezesporu nejoriginálnější český skladatel filmové hudby Zdeněk Liška je spojen především s vynikajícími díly naší kinematografie jako Markéta Lazarová, Spalovač mrtvol, Obchod na korze, Vyšší princip, Vynález zkázy, s krátkými filmy Jana Švankmajera či s televizními seriály jako Hříšní lidé města pražského nebo Třicet případů majora Zemana. Na koncertě zazní Liškova předehra ke 2. jednání hry Aloise Jiráska Vojnarka zkomponovaná pro malý jazzový orchestr v roce 1973 pro inscenaci Jaroslava Dudka v Národním divadle.

Čechovovsky laděné drama Srpnová neděle Františka Hrubína je zcela odlišné od politicky preferovaného socialistického realismu 50. let. Inscenace Národního divadla z roku 1958 v režii Otomara Krejči, se scénografií Josefa Svobody se stala jedním z přelomových momentů českého divadla předznamenávajícím již politicky a umělecky liberálnější 60. léta.

Program Koncertu k zahájení sezony 2015/2016 zakončí Orchestr Národního divadla pod taktovkou uměleckého ředitele Opery a dirigenta Petra Kofroně dílem experimentátora a avantgardisty Miroslava Ponce. Ten v roce 1954 vytvořil pro Národní divadlo scénickou hudbu k inscenaci hry ruského dramatika V. V. Ivanova (1895–1963) Obrněný vlak 14-69 zachycující osudy účastníků občanské války v Rusku. Zazní rytmicky výrazná a vzrušená první část, zařazená hned po 1. obrazu hry, v němž se reakcionářský velitel Nězelasov odhodlává k zásahu proti partyzánům s pomocí obrněného vlaku.

TZ: Národní divadlo

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.