Zoo Praha má nový projekt

X

Projekt, který přibližuje zajímavosti krmení i detailní složení jednotlivých jídelníčků obsahující téměř pět set ingrediencí. Od hmyzu, přes zeleninu, maso až po zelenou píci a seno. Za dobu fungování projektu podpořili příznivci pražské zoo chovy zvířat nákupem téměř pěti tisíc stravenek. Na samém konci seznamu „stravenkářů“ je aktuálně stříkoun lapavý spolu se supem mrchožravým a zoborožcem rýhozobým. A jaký právě ti mají apetit?

„Velmi děkujeme za podporu, kterou nám v těchto dnech naši příznivci projevují. Prozatím náš projekt Stravenek a představení krmení jednotlivých zvířat získal 1,8 milionu korun,“ děkuje fanouškům ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Na špici seznamu s největším počtem podporovatelů jsou nyní ďábli medvědovití, hned za nimi hrabáči kapští a surikaty. Právě o stravenky pro tuto trojici byl zatím největší zájem. My nyní chceme veřejnosti postupně přiblížit i ta méně známá či populární zvířata, která si zatím tolik příznivců nezískala.“

Jedna stravenka symbolizuje krmnou dávku vybraného zvířete. Různorodost jídelníčků zvířat dokresluje i rozsáhlá síť dodavatelů, kterou si krmiváři Zoo Praha budovali několik let. Vše musí být v prvotřídní kvalitě, žádné zbytky z obchodů jako tomu bylo v minulosti. Mezi hlavní ingredience patří také nejrůznější hmyz. Nakupuje se až pět velikostí cvrčků, dokonce cvrččí prach pro žáby pralesničky, také několik druhů červů, z nichž některé si zoo sama chová. Na seznamu jsou i sarančata, švábi nebo žížaly. Menu pro zvířata v celé zoo se pravidelně mění, třeba takový stříkoun lapavý má jiný jídelníček každý den.

Supi trénují na želvy

Největší delikatesou pro supy mrchožravé jsou jednoznačně myší holátka, ta dostávají hlavně během odchovu svých mláďat. Supi žerou šest dní v týdnu, postí se pouze v neděli. V Zoo Praha jsou na jejich jídelníčku králíci, kuřátka, myši nebo potkani. Některé maso jim chovatelé schovávají do speciálně vyrobeného umělého želvího krunýře. Trénují je tak na případné navrácení do volné přírody na Balkáně. „Supi se v přírodě živí i suchozemskými želvami. Připravujeme je tedy už u nás, aby se jich pak nebáli a byli schopni si poradit,“ popisuje kurátor chovu ptáků Antonín Vaidl.

Stříkoun sestřelí mouchu v letu

Každý den jiné menu a jiné složení. Jednou dostane stříkoun cvrčky, jindy čerstvě vylíhlé dospělce bráněnky nebo také granulované krmivo pro ryby. Bráněnky, tedy dvoukřídlý hmyz, se do expozice dávají ještě ve stádiu larev, postupně se líhnou a stříkouni je loví. „Tenkým proudem vody z tlamy dokáže ulovit mouchu přímo v letu. V této dovednosti mezi rybami vyniká. Dalo by se říct, že jeho ústní dutina funguje jako vodní pistole,“ přibližuje techniku lovu stříkounů kurátor chovu plazů a obojživelníků Petr Velenský. Navíc se dokáže stříkoun takto trefit do vzdálenosti až dvou metrů.

Zoborožec sežere víc než by měl

Zoborožec rýhozobý má velmi rychlé trávení, proto sezobne mnohem větší objem potravy, než ve skutečnosti potřebuje. Dospělý jedinec totiž váží necelého půl kilogramu, ale sní toho klidně dvakrát tolik. Krmí se denně a chovatelé již vědí, že ho nejvíce potěší borůvky, rajčátka, fíky a hmyz, jako jsou sarančata, švábi nebo larvy potemníků.

Celý přehled zvířat na seznamu stravenek najdete na webu: stravenky.zoopraha.cz.

24. 11. 2020, TZ: Zoo Praha

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.