Zrušení superhrubé mzdy
Zrušení superhrubé mzdy je drahým a neúčinným způsobem podpory spotřeby domácností.
Parlament České republiky projednává tzv. daňový balíček. Díky poslaneckému pozměňovacímu návrhu předsedy vlády Andreje Babiše má v jeho rámci dojít ke zrušení tzv. superhrubé mzdy. Součástí předloženého návrhu je snížení mezní efektivní sazby daně o čtvrtinu, s předpokládaným negativním dopadem do veřejných rozpočtů přibližně 90 miliard korun. Ministerstvo financí argumentuje, že předložený návrh výrazně podpoří spotřebu domácností.
Podle odborníků z Vysoké školy ekonomické v Praze tomu tak ale není, zrušení superhrubé mzdy není efektivním nástrojem, jak spotřebu domácností podpořit. Své argumenty předkládají Savina Finardi, Jakub Fischer a Petr Mazouch ve studii Dopad změny sazby daně z příjmů fyzických osob na spotřebu domácností.
„Pokud by byla superhrubá mzda zrušena v podobě předložené premiérem Babišem, znamenalo by to na jedné straně propad veřejných rozpočtů o 90 miliard korun, na druhé straně by přímá spotřeba domácností vzrostla pouze o 48 miliard korun,“uvádí Jakub Fischer, děkan Fakulty informatiky a statistiky.
Jak je to možné?
„Prostředky získané díky snížení daně plně utratí pouze zaměstnanci s hrubou měsíční mzdou do 30tisíckorun. Lépe placení zaměstnanci utratí jen část peněz a zbývající část uspoří, přičemž při hrubé měsíční mzdě nad60 tisíc korun už je navýšení spotřeby prakticky zanedbatelné,“ vysvětluje Fischer.
Autoři studie zároveň přišli s alternativními návrhy, jak podpořit spotřebu efektivněji. Předkládají návrh na 19% sazbu daně z příjmu fyzických osob a zároveň, ve třech variantách, navýšení základní slevy na poplatníka.
„Vyšší sazba daně spojená s vyšší základní slevou na poplatníka výrazněji pomůže nízkopříjmovým zaměstnancům a nebude mít tak vysoký dopad na veřejné rozpočty,“ popisuje Fischer.
A protože je příjmová elasticita spotřeby u nízkopříjmových zaměstnanců mnohem vyšší, bude i navýšení spotřeby vyšší.
„Pokud bychom při 19% sazbě navýšili slevu na poplatníka na 30 tisíc korun ročně, dojde k poklesu příjmů veřejných rozpočtů pouze o 24 miliard korun, přičemž přímá spotřeba domácností vzroste o 27 miliard korun,“ uzavírá Fischer.
2. 11. 2020, TZ: VŠE v Praze
Komentáře
K článku bylo přidáno 0 komentářů.
Tento článek neobsahuje žádné komentáře.
Desítky případů porušení zákona o hazardních hrách
V září letošního roku proběhla celorepubliková kontrola zaměřená na dodržování zákona o hazardních hrách...
Obsluhující v hernách bydleli
Nelegální činnost provozovali nonstop. Ostravští celníci ze sekce Pátrání provedli v září závěrečnou realizaci...
Odklad zavedení Nařízení o odlesňování
Zemědělci, potravináři i obchodníci společně žádají ministra zemědělství: Vyjednejte odložení Nařízení...
Dotace státu a EU určené na rozvoj nákladní kombinované dopravy
Podpora státu měla vést k posílení přepravy zboží po železnici nebo vodní cestou. Místo toho roste silniční...