Plzeňským vědcům se daří překonávat problémy technologie výroby chytrých oken

X

Technologie výroby takových chytrých oken zatím neexistuje. Vědcům z výzkumného centra Nové technologie pro informační společnost (NTIS) při Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni se letos podařilo jednu ze zásadních překážek výroby chytrých oken vyřešit.

Jak vyrobit povlak na skle, který bude v závislosti na teplotě řídit průchod tepelného slunečního záření, je téma, kterým se zabývá mnoho výzkumných týmů po celém světě. Termochromický efekt, na němž jsou budoucí chytrá okna založena, je znám už od roku 1959. Zajišťuje ho jeden typ kysličníku vanadičitého (VO2) se specifickou strukturou.

„Kysličník vanadičitý  je termochromický materiál, který při teplotě 68 °C změní své vlastnosti. Pod úrovní této teploty se chová jako polovodič s vysokou propustností infračerveného, tedy tepelného, slunečního záření a nad úrovní 68 °C se chová jako kov, který tepelné záření odráží," vysvětluje princip profesor Jaroslav Vlček z výzkumného centra NTIS.

Plzeňští vědci našli řešení. Vyvinuli novou plazmovou technologii pro přípravu termochromických vrstev VO2 při teplotách nižších než 300 °C, a to na klasickém sodnovápenatém skle. Jedná se o reaktivní naprašování vrstev VO2 z vanadového terče ve směsi argonu a kyslíku v magnetickém poli v hustém pulzujícím výbojovém plazmatu za nízkých tlaků, což je technologie kompatibilní s průmyslovými zařízeními.

„Naše metoda, využívající husté pulzující výbojové plazma, je založena na tom, že energii nutnou pro vznik požadované struktury termochromické vrstvy dodávají urychlené nabité částice vanadu, ale i argonu a kyslíku z výboje. Proto může být teplota nižší," doplňuje Jaroslav Vlček. Výboj je udržován použitím metody a zařízení pro vytváření nevodivých vrstev, které vědci ze ZČU patentovali v roce 2015 v EU, v roce 2016 v Číně a v roce 2017 v USA.

 9. 12. 2017; TZ: ZČU

Komentáře

K článku bylo přidáno 1 komentář.