Zelené střechy v Česku zažívají boom
Zelené střechy jsou významný funkční prvek velkoměst, nikoli jen estetická záležitost. Fungují jako přírodní ekologická klimatizace, okysličují, ochlazují a zvlhčují okolní vzduch.
Zazelenat by se přitom mohla pětina budov včetně paneláků, a to díky speciální minerální izolaci. Soukromý versus veřejný sektor ve financování výstavby zelených střech vede 9:1. V loňském roce v Česku vyrostlo o polovinu víc zelených střech než v roce 2016. Konkrétně to bylo 195 000 metrů čtverečních. Je to plocha, která odpovídá 18 fotbalovým hřištím nebo 4,3násobku rozlohy Václavského náměstí. Vyplývá to z výpočtů Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ).
„Zelené střechy byly v České republice dlouho vnímány jako estetický, nikoli funkční prvek. Situace se však naštěstí postupně mění, především s potřebou řešit problémy v důsledku klimatických změn, trendem udržitelnosti ve výstavbě i větší podporou ze strany státu," říká Jitka Dostálová, předsedkyně Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ). Především města s minimem zeleně čelí problémům s hlukem, znečištěným ovzduším, přívalovými dešti nebo efektem městských tepelných ostrovů. Zelené střechy mohou být pro města spásou.
Zelené střechy jsou nejen krásné, ale hlavně funkční a užitečné
„Zelené střechy fungují jako přírodní ekologická klimatizace. Okysličují, ochlazují a zvlhčují okolní vzduch a tím narušují jev městských tepelných ostrovů. Současně přispívají k tepelné stabilitě budovy, snižují tepelné ztráty a chrání nosné konstrukce a hydroizolace proti UV záření," vypočítává Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI). Díky rozšiřujícímu se trendu udržitelnosti ve výstavbě jsou zelené střechy vnímány jako normální a běžně dostupný prvek stavby, nikoli jako luxus.
Na devět soukromých střech připadá jen jedna veřejná, bohužel...
Ačkoli stát výstavbu zelených střech podporuje (v rámci programu Nová zelená úsporám), poměr střech vybudovaných z peněz soukromých a veřejných, je výrazně vychýlen k soukromému sektoru.
„Na jednu veřejnou zakázku připadá přibližně devět soukromých zelených střech, ať už jde o majitele rodinných domů, administrativních objektů nebo developery," konstatuje Marcela Kubů.
„Domnívám se, že města a obce by výstavbu zelených střech na svém území měly podporovat více. Například rakouský Linec už v 80. letech přijal nařízení, že všechny ploché střechy nových budov musí být povinně ozeleněny. Dovedu si představit, že by takové nařízení platilo i v České republice," vysvětluje Jitka Dostálová z SZÚZ.
05/21/2018, TZ: Asociace výrobců minerální vlny
Komentáře
K článku bylo přidáno 0 komentářů.
Tento článek neobsahuje žádné komentáře.
Získávání geotermální energie z tunelu metra
Geotermální energie z metra D bude využita pro vytápění nové výstavby na Nových Dvorech.
Program Oprav dům po babičce
Zvýšil zájem o podporu komplexních renovací neúsporných rodinných domů.
V Praze vznikne nové hřiště
Praha 1 zahajuje práce na projektu venkovního workoutového hřiště ve Vlašské ulici.
Tunel Mrázovka slaví 20 let od otevření
Dnes si připomínáme významné jubileum – dvacáté výročí otevření automobilového tunelu Mrázovka.