Impulsy futurismu v českém umění

X

Západočeská galerie v Plzni připravila v roce 2012 výstavu RYTMY + POHYB + SVĚTLO Impulsy futurismu v českém umění, představující reprezentativní výběr českého umění první třetiny dvacátého století s tematickým zaměřením na zachycení a evokaci pohybu, rychlosti a dynamiky.

Přestože futuristé vyhlašovali kategorický rozchod s veškerou minulostí, má jejich koncept rychlosti a dynamiky zřetelné vazby na předchozí způsoby vizuálního zachycení pohybu. K nim patří ornament, který byl na přelomu devatenáctého a dvacátého století vnímán jako symbolické zachycení časového proudu buď ve formě nekonečné linie, nebo geometrického rytmu.

Vystavena byla díla Františka Kupky, Emila Filly, Otto Gutfreunda, Bohumila Kubišty, Růženy Zátkové, Václava Špály, Josefa Čapka, Antonína Procházky, Vincence Beneše, Františka Bílka, Josefa Váchala, Vlastislava Hofmana, Zdenka Rykra, Josefa Šímy, Zdeňka Pešánka a dalších.

Z tematické a formové šíře futurismu byl na výstavě představen prioritně jeho hlavní motiv spjatý s moderní dobou - pohyb a dynamismus. Východiskem byla desátá léta, od nich se zkoumání odvíjelo směrem vpřed, ale i nazpět.

Jiný způsob vizualizace pohybu předváděly optické přístroje, velmi populární v 19. století. Na základě „paměti oka“ byly různé varianty kouzelných bubnů a obdobných přístrojů schopny iluzivně evokovat jednoduchý pohyb a staly se tak předchůdcem filmového pásu. Čas tehdy zviditelňovaly také chronofotografie, série snímků jednotlivých fází pohybu v minimálních časových odstupech. Stály na pomezí vědy, dokumentu a umění a byly prokazatelnou inspirací nejen pro futuristy.

Ve dvacátých a třicátých letech se dynamismus přesouvá na jiná pole. Avantgarda nově formuluje otázku umění v moderní společnosti, usiluje o spojení umění a technických a civilistních aspektů, o přesahy do mimoumělecké reality. Dynamismus se přesouvá do reálného času.

Vznikají první světelně-kinetické plastiky, které už pohyb nezobrazují, ale jak předpověděli futuristé, začínají ho samy vytvářet. Roste rovněž význam moderních „technických“ médií jako fotografie a experimentálního filmu. Zejména film splňoval téměř všechna kritéria dynamismu moderní doby: nové technické médium, masové sdílení, možnost práce s pohybem, časem a vizuálními efekty, nehmotná malba světlem místo statického malovaného obrazu. Experimentální abstraktní filmy měly přímé spojení s malbou, ale to, co obraz dokázal jen naznačit, film uskutečňoval.

Výstava RYTMY + POHYB + SVĚTLO ukázala, že se myšlenka zachytit, evokovat, předvést pohyb, kterou do značné míry inicioval futurismus, odvíjí několika směry. Jeden zachovává tradiční umělecké formy a míří k symbolickému abstraktnímu výrazu, další se přiklání ke konceptuálnímu využití či znakovému jazyku a konečně třetí zapojuje do výtvarného díla reálný pohyb. Všechny tři metody, každá jiným způsobem, se dotýkají futurismu, ale jeho podněty už zpracovávají samostatně a po svém.

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.