Kontrolní hlášení si většinu účetních nezískalo

X

S účinností od 1. 1. 2016 vznikla plátcům daně z přidané hodnoty zákonná povinnost podávat kontrolní hlášení, speciální daňové tvrzení. Toto tvrzení nenahrazuje řádné daňové přiznání k DPH ani souhrnné hlášení. Podává se pouze elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně a poskytuje údaje z daňových dokladů.

„Jedním ze zásadních důvodů negativního postoje certifikovaných účetních jsou extrémní pokuty za pozdní reakci na výzvu k odstranění pochybností, které bude finanční správa rozesílat. Ze zákona je poplatník povinen reagovat během 5 kalendářních dnů a v případě, že tuto lhůtu nesplní a reakci odešle byť jen o den později, dostane pokutu ve výši 30 tis. Kč. Tato a další sankce nejsou ani tak nástrojem v boji při odhalování daňových úniků a podvodů, ale je to spíše restrikce účetních, kteří, pokud nemají kolegu, který by je v případě přijetí výzvy v době dovolené zaskočil, nemají možnost si vzíti delší dovolenou. Zákonodárci sice slibují, že dojde ke zmírnění těchto sankcí, a to i se zpětnou působností, nicméně dosud není nic uzákoněno, a proto si nemůžeme být jisti, že se tak stane a k jakému zmírnění dojde." uvedla Ing. Zuzana Pšeničková, místopředsedkyně Komory certifikovaných účetních.

Celých 90% dotázaných členů považuje zpracování tvrzení za zbytečnou časovou zátěž, která se promítne do zdražení účetních služeb. Přes 80% respondentů připravuje kontrolní hlášení pro své klienty a naprostá většina z nich (60%) navýší odměnu, jíž si za vedení účetnictví účtuje.

V důvodové zprávě předkladatel uvádí, že vyvolané náklady na straně plátců DPH se budou pohybovat na úrovni cca 1,37 mld. Kč. Tyto náklady byly stanoveny s použitím hodinové mzdy ve výši 197 Kč. Nicméně respondenti z řad zaměstnanců v 80% uvedli, že jejich hodinová odměna přesahuje tuto hranici.

Co se přípravy na novou povinnost podávání kontrolního hlášení týče, 60% členů KCÚ uvedlo, že jim příprava, například nastavení účetního programu, samostudium či účast na školení, zabrala až 50 hodin. Externí náklady vynaložené na úpravu účetního systému, mezi něž patří například upgrade účetního programu, poradenství či školení, pak polovina dotázaných vyčíslila do 10 000 korun pro jeden daňový subjekt. Ale čtvrtina dotázaných vyčíslila tento náklad až na 100 000 korun.

Z průzkumu jasně vyplývá, že pro podnikatelské subjekty tato nová povinnost znamená nejen nárůst administrativy, ale i s ním související zvýšení nákladů, a to nad výši uváděnou Ministerstvem financí.

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.