Pavouci, tma, stísněné prostory a strach

X

Tým brněnských výzkumníků z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického v Brně uspěl v prestižní soutěži Prototypuj a ověřuj, kterou vyhlásilo Jihomoravské inovační centrum. Odborníci vyvíjejí technologii BraveMind pro terapii fobií, ta lidem pomůže bojovat proti ochromujícímu strachu z objektů, míst nebo situací.

Interakce s ohněm, exotickým pavoukem, ale také třeba obyčejný vstup do tmavého metra nebo výtahu. To jsou příklady situací, v nichž lidé dostanou bezpečnou možnost trénovat zvládání svého strachu. Díky moderním technologiím platformy BraveMind, na jejímž vývoji se podílí Vojtěch Juřík z Psychologického ústavu Filozofické fakulty MU, to nyní bude možné přímo v pracovně psychoterapeuta. Odborník na problematiku virtuální reality v psychologickém výzkumu a aplikacích uspěl v červencovém finále soutěže Prototypuj a ověřuj, kterou pravidelně pořádá Jihomoravské inovační centrum.

Výzkumný tým tvoří spolu s Vojtěchem Juříkem odborníci z Ústavu biomedicínského inženýrství Elektrotechnické fakulty Vysokého učení technického Oto Janoušek a Vratislav Čmiel. Na dokončení inovativního prototypu a ověření nástroje BraveMind získali téměř 320 tisíc korun.

Klíčovým prvkem je pro badatele virtuální či smíšená realita a monitoring biosignálu. Právě tato kombinace technologií má podle Juříka usnadnit psychoterapeutům průběh terapie s klienty.

„Terapeutický nástroj BraveMind klientům umožní bezpečně reagovat na různé fobické stimuly v kontrolovaném prostředí. Zvýší to efektivitu terapeutických sezení a šetří čas i náklady psychoterapeutů,” vysvětluje Juřík, který v projektu zajišťuje psychologickou expertizu.

Léčbou specifických úzkostných poruch se zabývá kognitivně behaviorální terapie

Využívá při tom různé metody, jak se s fobií vypořádat. Nejúčinnější z nich je odstupňovaná expoziční terapie. Pacient je postupně vystavován situacím nebo objektům, vůči kterým pociťuje strach. A právě zde je virtuální a smíšená realita v kombinaci s měřením biosignálu velmi účinná.

„Přidanou hodnotou řešení BraveMind je objektivní měření biosignálu klienta, který dává jasnou informaci o tom, jak intenzivní expozici má psychoterapeut v daném momentě zvolit,” doplňuje Oto Janoušek.

Upřesňuje, že v praxi bude mít produkt podobu klasických brýlí pro virtuální realitu, které budou bezdrátově propojeny s nástroji pro měření a vizualizaci biosignálu. Trojici odborníků pomáhá také psychoterapeutka Kateřina Bartošová z Psychologického ústavu Filozofické fakulty MU. Konzultuje praktické aspekty nástroje a z pozice předsedkyně České společnosti kognitivně behaviorální terapie zajišťuje odbornou garanci a napojení na komunitu psychoterapeutů.

„Už v počáteční fázi je pro nás důležité konzultovat vývoj produktu s ohledem na poznatky z praxe. A to je třeba dělat s někým, kdo se v ní každodenně pohybuje, proto si Kateřiny moc ceníme,” podotýká Juřík.

Technické řešení nové platformy musí být uživatelsky přívětivé: bezdrátové a nesmí vyžadovat jakoukoliv instalaci. To je podle výzkumného týmu naprosto zásadní.

„Aby produkt v současné konkurenci na trhu obstál, musí být technické provedení z hlediska uživatele v podstatě dokonalé – jednoduché, funkčně vyladěné a klientům musí být příjemné ho používat, aby po něm opakovaně sáhli. Věříme, že v tomto jsme oproti jiným týmům, které evidujeme například v USA, napřed a chceme toho maximálně využít,” doplňuje Vratislav Čmiel.

Uživateli výsledného produktu budou hlavně psychologové. Technologii BraveMind mohou používat ve své psychoterapeutické praxi, ale také například v nemocnicích nebo ve školách.

„Dosah našeho řešení je velký, protože počet lidí, kteří se snaží aktivně zabývat péčí o své duševní zdraví, narůstá,” dodává Čmiel.

Fobiemi trpí více než miliarda lidí po celém světě

Téma vedení psychoterapie ve virtuální realitě rezonuje mezi odborníky již celé desetiletí. Moderní technologie pro virtuální realitu jsou však nyní kvalitnější, dostupnější a levnější.

„Nárůst využití virtuální reality v různých doménách lze vnímat jako určitý trend. Spolu s naším BraveMind vzniklo v posledních měsících i několik dalších stejnojmenných projektů. Je tedy stále otázkou, jak budeme s tímto názvem dále pracovat, aby byl pro koncové uživatele dobře rozlišitelný,” podotýká Juřík.

Aktuálně výzkumníky čeká doladění hardwarové i softwarové části, tvorba cloudového řešení pro sběr anonymních dat a postupné ověřování produktu v praxi.

„První funkční prototyp by měl vzniknout začátkem příštího roku, hned poté bychom rádi navázali spolupráci s psychoterapeuty, nemocnicemi a centry, kam naše řešení bezplatně dodáme a ověříme u uživatelů. Pak nás čeká další ladění nástroje. Teprve potom můžeme BraveMind nabízet i komerčně,” říká Juřík.

V budoucnosti odborníci plánují rozšířit novou technologii dalšími směry. Nástroj má podle nich také diagnostický potenciál, dále lze rozvíjet například oblast zaměřenou na autonomní režimy terapie.

„Přemýšlíme o spektru možných klientů od poradenských center přes metodiky prevence až po základní a střední školy. Doba jde dopředu, potřeby lidí se mění, osobně si dokážu představit virtuální prostor, kde se mohou v různých režimech setkávat terapeuti se svými klienty a hledat nejlepší způsob vedení terapie – online, ve virtuální realitě, ve smíšeném režimu, a nakonec klidně offline. To vše s dobře nachystaným inventářem nástrojů, který vyvíjíme,” přibližuje plány odborníků Juřík.

1. 8. 2024, TZ: Masarykova univerzita v Brně

Komentáře

K článku bylo přidáno 0 komentářů.

Tento článek neobsahuje žádné komentáře.